Niclas Berggren: Ekonomická svoboda jako klíč k akademické svobodě

Akademická a ekonomická svoboda jsou úzce propojené koncepty, které ovlivňují nejen rozvoj vědy a vzdělávání, ale také ekonomický růst a společenskou stabilitu. Studie švédského výzkumníka Niclase Berggrena, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, a dánského ekonomika Christiana Bjørnskova z Aarhus University odhaluje, že ochrana vlastnických práv a nezávislost akademických institucí jsou zásadní pro společenský pokrok a inovace.

Akademická a ekonomická svoboda: Dvě strany téže mince

Ekonomická svoboda zahrnuje možnost vlastnit majetek, podnikat a svobodně obchodovat, zatímco akademická svoboda zaručuje nezávislost ve výzkumu, vzdělávání a publikování. Studie Economic Freedom and Academic Freedom Across Nations, jejímž autory jsou Berggren a Bjørnskov, analyzovala data ze 127 zemí světa v letech 2010 až 2015. Autoři zdůrazňují, že spojení mezi těmito dvěma formami svobody může podporovat vznik nových myšlenek vedoucích k technologickým inovacím.

Berggren a Bjørnskov uvádějí: „Akademická svoboda má potenciál ovlivnit společenské inovace, pokud je doprovázena vhodnými podmínkami, jako je ochrana vlastnických práv a robustní právní systém.“

Dopad ekonomické svobody na inovace

Ekonomická svoboda podporuje podnikání a umožňuje alokovat zdroje tam, kde mohou být využity nejefektivněji. To vytváří příznivé podmínky pro akademickou svobodu, která může přispět k rozvoji technologií a produktů pohánějících ekonomický růst. Studie Berggrena a Bjørnskova tento dopad analyzuje a vyzdvihuje kritickou roli institucionální kvality v tomto procesu.

Podle dat analyzovaných autory: „V zemích s kvalitním právním systémem existuje synergie mezi akademickou a ekonomickou svobodou, což vytváří prostředí příznivé pro technologický pokrok.“

Role právních systémů a institucí

Kvalitní právní rámec je nezbytný pro synergii mezi ekonomickou a akademickou svobodou. Podle Berggrena a Bjørnskova je dopad akademické svobody na produktivitu výraznější v zemích s nezávislými soudními systémy, které chrání vlastnická práva a zajišťují nestranné vymáhání smluv.

Autoři vysvětlují: „Bez nezávislého soudnictví je náročné zajistit dodržování smluv a vlastnických práv, což omezuje potenciál pro inovace.“

Demokracie jako základ svobod

Když vědci analyzovali historická a současná data o akademické svobodě z projektu Varieties of Democracy (V-Dem) a data o ekonomické svobodě z výroční zprávy za rok 2021 od ekonomů Jamese Gwartneyho, Roberta Lawsona, Joshuy Halla a Ryana Murphyho, zjistili, že demokratické režimy lépe chrání jak ekonomickou, tak akademickou svobodu. Naopak v autoritářských státech omezené ekonomické rozhodování a nedostatek akademické nezávislosti brání inovacím a prohlubují společenské nerovnosti.

„Jak v demokratických, tak v autokratických režimech závisí akademická svoboda na úrovni ekonomické svobody. Data z let 2010 až 2015 odhalila, že v nedemokratických státech, kde občané nemohou činit nezávislá ekonomická rozhodnutí a vlády vyvíjejí tlak nebo nespravedlivě zasahují do obchodních záležitostí, akademická svoboda silně trpí,“ poznamenávají Berggren a Bjørnskov.

Ve studii z roku 2021 Academic Freedom, Institutions, and Productivity autoři analyzovali data ze 127 zemí z let 1960 až 2015, aby zhodnotili vztah mezi akademickou svobodou a produktivitou práce. Zjistili, že bez podpory silných soudních institucí akademická svoboda nevede ke zvýšení produktivity.

„Dopad akademické svobody na produktivitu je pozitivní a roste, pokud je kvalita soudního systému dostatečně vysoká,“ píší.

Rozdíly mezi zeměmi

Niclas Berggren a Christian Bjørnskov také potvrdili, že západní země jsou akademicky nejsvobodnější, následované Latinskou Amerikou. Bývalé komunistické země jsou nyní v akademické svobodě na třetím místě, přičemž Česká republika patří v této skupině k těm nejsvobodnějším. Naproti tomu země subsaharské Afriky v současnosti vykazují úroveň akademické svobody podobnou té, jakou měly bývalé komunistické země v dřívějších desetiletích. To ukazuje na rozdíly napříč světem i v rámci jednotlivých regionů.

Celou studii najdete >>> zde <<< .