Lucie Mařanová a Marek Hudík: Jak ekonomické reformy daly vzniknout malým národům
Proč v mnohonárodnostních říších, jako byla habsburská monarchie, vznikaly malé národy, když vládnoucí elity neměly o formování národní identity zájem? Odpověď nabízí studie Lucie Mařanové a Marka Hudíka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, publikovaná v časopise Journal of Institutional Economics. Ukazuje, že vznik národa může být nezamýšleným důsledkem reforem zaměřených na hospodářský růst.
Budování národa zdola
Výzkum nacionalismu se dosud zabýval převážně budováním národa shora dolů, tedy procesem, v němž státy u svého obyvatelstva cíleně vytvářejí národní identitu. Tento rámec ale jen obtížně vysvětluje nacionalismus usilující o vlastní stát (state-seeking nationalism), tedy vznik malých, podřízených národů v mnohonárodnostních říších, jako byla habsburská nebo osmanská říše. Studie State-seeking nationalism: the emergence of small nations in multiethnic empires zkoumá tento proces zdola. Jejím ústředním argumentem je, že národy vznikají z konfliktu o ekonomické, politické a další zdroje.
Tři podmínky vzniku národa
Podle autorů proces vyžaduje tři podmínky: existenci konfliktu, lokálně heterogenní obyvatelstvo a význam sdíleného etnika. Konflikt se týká přístupu k trhům, úvěru, vzdělání a úředním místům.
Když panovníci liberalizují instituce, aby zvýšili hospodářský výkon a daňové příjmy, snižují překážky migrace a vstupu na trh. Tím přivádějí dříve oddělené skupiny do přímé konkurence. Sdílené etnikum pak může sloužit jako ohnisko koordinace a vylučování. Jednotlivci díky němu vytvářejí koalice, které druhé vylučují. Národ vzniká ve chvíli, kdy počet takových etnicky založených koalic překročí určitou hranici.
Český případ: od reforem ke konkurenci
Autoři propojují formální model s historickou analýzou českých zemí. Hospodářské a fiskální postavení říše oslabily geopolitické otřesy, zejména ztráta většiny Slezska v polovině 18. století a důsledky kontinentální blokády. Ztráta Slezska zároveň posunula hospodářské těžiště říše směrem k Českým zemím.
Následovaly tereziánské a josefínské reformy, zrušení nevolnictví v roce 1848, ústavní reforma, živnostenský řád a postupné odstraňování cechovních privilegií. Tyto reformy zvýšily hospodářský výkon. Zároveň však přivedly česky mluvící migranty z venkova do měst, kde dříve převažovalo německy mluvící obyvatelstvo. Obě skupiny tam nyní soupeřily o pracovní místa, přístup k úvěrům a úřednické posty.
Spořitelny, spolky a jazyk
Etnické koalice se postupně vytvářely v řadě oblastí. Zavedené německé a židovské banky obsluhovaly především velké, etablované firmy, a proto čeští aktéři zakládali vlastní spořitelny, které směrovaly prostředky k českým podnikatelům. Profesní spolky a sdružení, přestože byly někdy formálně otevřené všem, fungovaly stále více podle etnických linií. Jazyková nařízení z let 1880 a 1897 přiznala češtině formální rovnoprávnost s němčinou v úředním styku. Národní mobilizace byla nejsilnější v hospodářsky rozvinutých a kulturně smíšených regionech.
Národ jako vedlejší produkt reforem
Studie dochází k závěru, že vznik národa je v případech tohoto typu vedlejším produktem reforem zaměřených na růst, nikoli jejich cílem. Institucionální reformy zavedené v reakci na vnější otřesy mohou vyvolat nezamýšlené reakce zdola, protože se jednotlivci přeskupují do koalic. V Českých zemích měly habsburské reformy posílit hospodářství říše a zvýšit daňové příjmy. Zároveň však otevřely trhy, profese a úřední místa konkurenci mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Na počátku 20. století se již v různých oblastech vytvořil dostatečný počet českých koalic na to, aby udržely mobilizované národní hnutí.
Rámec se neomezuje jen na český případ. Obecněji jej lze uplatnit tam, kde se setkává mnohonárodnostní obyvatelstvo, institucionální nebo ekonomická změna zvyšující vzájemnou interakci a konkurenci a již existující kulturní odlišnosti. Model určuje podmínky, za nichž je národní mobilizace pravděpodobněji úspěšná, a doplňuje tak přístupy zdůrazňující roli jednotlivých aktérů. Pro institucionální ekonomii zároveň nabízí obecnější poučení. Reformy mohou mít sociální a politické důsledky, které daleko přesahují jejich zamýšlené ekonomické cíle.
Mařanová, L., & Hudik, M. (2026). State-seeking nationalism: the emergence of small nations in multiethnic empires. Journal of Institutional Economics, 22, e39, 1–16. https://doi.org/10.1017/S1744137426100770 (Open Access)